cz
Czech   English   Deutsch

RAKETOPLÁNY ODSTARTOVALY PŘED 40 LETY. PRVNÍ ČLOVĚK LETĚL DO VESMÍRU UŽ O 20 LET DŘÍVE.

 

Obletem Země 12. dubna 1961 rozepsal sovětský kosmonaut Jurij Gagarin historii pilotovaného létání do vesmíru. Na stejný kalendářní den připadá také výročí prvního letu amerického raketoplánu, od něhož letos uplynulo 40 let. Raketoplány stavěly a dlouhé roky zásobovaly Mezinárodní kosmickou stanici, dostaly na oběžnou dráhu proslulý Hubbleův teleskop i spoustu satelitů. Do vesmíru s nimi zamířil dokonce i jeden slavný český rodák…

12. duben si mohou připomínat dvě historicky nejvýraznější velmoci v dobývání vesmíru: USA a Rusko. V závodu o dosažení kosmu tyto země v minulém století střídavě zaznamenávaly úspěchy, jež akcelerovaly další snahy i technický vývoj. Vyvrcholením pilotované kosmonautiky se později stalo přistání člověka na Měsíci. Důležité prvenství si v tomto závodění připsal před 60 lety Sovětský svaz: mise lodi Vostok 1 představovala první vesmírný let s lidskou posádkou. Gagarinův oblet Země na palubě této lodi trval 108 minut a po startu z kosmodromu Bajkonur dosáhl kosmonaut výšky až 327 km.

Gagarin

Nosné rakety jako byly Vostok nebo Saturn V (užívaný pro lidské výpravy k Měsíci) patří mezi jednorázově použitelné dopravní prostředky. Po vynesení kosmické lodi na oběžnou dráhu většinou shoří při návratu v atmosféře či jako trosky dopadnou do moře. Tento fakt přispívá k výši nákladů na vesmírné cestování, které jsou už tak velmi vysoké.

Projekt americké agentury NASA na provoz opakovaně použitelných dopravních prostředků pro cesty na oběžnou dráhu Země a zpět se začal rýsovat začátkem sedmdesátých let a skončil poslední misí v roce 2011. Kromě zkušebních prototypů bylo postaveno pět exemplářů raketoplánu, jež dostaly jména Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. Do vesmíru se podívaly celkem při 135 startech a učinily více než 21 tisíc oběhů Země.

Start raketoplan

Při vzletu byl raketoplán podporován dvěma pomocnými stupni, dodávajícími potřebný tah. Ty se později oddělily a vrátily na Zem. Přídavná palivová nádrž typické oranžové barvy znovupoužitelná nebyla - po oddělení zanikla v atmosféře a její zbytky dopadly do oceánu. Družicový stupeň raketoplánu (standardně se sedmičlennou posádkou) dopravoval náklad na oběžnou dráhu Země. Při návratu využíval ke zpomalení tření o atmosféru a přistával vodorovně, podobně jako letadla. Dvě mise bohužel skončily selháním, které si vyžádalo i životy sedmičlenné posádky. Chvíli po startu explodoval v roce 1986 Challenger a během přistání roku 2003 došlo k havárii raketoplánu Columbia. Zbylé vysloužilé raketoplány se dnes nacházejí v muzeích po USA a připomínají tak jednu významnou éru cestování do vesmíru.

popis raketoplan

Českou stopu mezi raketoplány najdeme u Andrew Feustela, amerického astronauta s rodinnou vazbou na Českou republiku, který s sebou do kosmu vzal postavu pohádkového Krtečka, českou vlajku či Nerudovy písně kosmické. Při následných cestách do Česka neopomněl navštívit ani budějovickou Hvězdárnu, kde se dočkal milého překvapení. Feustel se i s Krtečkem sice vrátil bezpečně na Zemi, jeho mise ve vesmíru však i nadále pokračuje –jednu z více než tisícovky planetek objevených na Observatoři Kleť pojmenovali místní astronomové právě po něm: (191282) Feustel.

Ač úspěšný program raketoplánů provázely i mnohé obtíže, myšlenkou znuvupoužitelnosti zůstávají inspirací dodneška. Při snaze o zlevnění kosmických letů a zpřístupnění vesmíru pro nové projekty se tato myšlenka možná ukáže jako klíčová. Pilotovaná kosmonautika během šedesáti let také ukázala, že kosmické velmoci jsou i přes odlišný společenský systém schopné užitečně spolupracovat. Poprvé v sedmdesátých letech při projektu Sojuz-Apollo a posléze od zahájení stavby Mezinárodní kosmické stanice až dodnes.


© 1996-2021, HaP České Budějovice-Kleť | Realizace Kostax s.r.o.
| počet návštěv: 1 986 457 od 1. 9. 1996 | Prohlášení o přístupnosti twitter instagram youtube facebook