cz
Czech   English   Deutsch

Astrosoutěž

Astrosoutěž pořádaná Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice skončila a zde jsou správné odpovědi na soutěžní otázky:

1. souhvězdí Kassiopeia - velmi známé cirkumpolární souhvězdí s jasnými hvězdami uspořádanými do pomyslného písmene M nebo W
2. souhvězdí Malého medvěda, v němž leží i pro orientaci významná hvězda Polárka (pozor, neplést s asterismem Malý vůz - to není název souhvězdí)
3. souhvězdí Honicích psů - dvě jasné hvězdy nacházející se pod ojí Velkého vozu
4. souhvězdí Vozka s velmi jasnou hvězdou Capellou

Pro zajímavost v průměru soutěžící uhodli dvě správné odpovědi. Všechna čtyři souhvězdí pak správně určila pouze pětina soutěžících. Souhvězdí Kassiopeiu poznal každý, kdo se do soutěže zapojil

Vylosované výherce budeme v tomto týdnu kontaktovat přes email, ze kterého poslali soutěžní odpovědi.

Děkujeme všem za účast a doufáme, že se Vám soutěž líbila.

Úplná pravidla naleznete zde: Pravidla souteže.

 

Otázka 1: Jak se nazývá souhvězdí, jehož nejjasnější hvězdy spojují červené úsečky?

V roce 1930 vyšlo první vydání Katalogu jasných hvězd (Bright star catalogue), obsahující všechny hvězdy viditelné prostým lidským okem na obloze. Katalog obsahoval 9110 položek, z nichž bylo později vyřazeno 15 nehvězdných objektů (novy, supernovy a čtyři hvězdokupy). Zbývá tedy 9095 hvězd; přibližně polovina z nich je v danou chvíli vidět na obloze, druhá půlka je pak vidět z opačné polokoule. V České republice lze bohužel i v těch nejlepších případech vidět pouhý zlomek tohoto množství, neboť zde neexistuje oblast, která by alespoň z části nebyla zasažena všudypřítomným světelným znečištěním.
Pokud si pozorně prohlédnete fotografii, můžete mezi viditelnými hvězdami nalézt malý mlhavý obláček (označený červeným kroužkem). Nejedná se o hvězdu, ale o Galaxii v Andromedě (M31), která se od nás nachází v přibližné vzdálenosti 2,5 milionu světelných let. Je to jediný takto vzdálený objekt, který lze v naší zeměpisné šířce na obloze snadno pozorovat prostým okem bez použití dalekohledu.

Nápověda: Dané souhvězdí patří do skupiny tzv. cirkumpolárních souhvězdí, tj. souhvězdí nacházejících se poblíž severního nebeského pólu. Tato souhvězdí nikdy nezapadají pod horizont a jsou vidět na obloze po celý rok.

 

Otázka 2: Jaké je jméno souhvězdí na fotografii?

Planeta Země, stejně jako další objekty ve Vesmíru, rotuje - otáčí se kolem své osy. Doba jedné otočky vzhledem ke hvězdám je 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund (tzv. siderický den). Jak se s námi naše planeta otáčí, vnímáme to, mimo jiné, jako zdánlivý pohyb noční oblohy v průběhu noci, popřípadě pohyb Slunce napříč oblohou ve dne – oba pohyby jsou tedy v opačném směru ke směru rotace Země. Pokud bychom si hvězdnou oblohu představili jako nebeskou sféru, pak její průsečík s osou zemské rotace vytvoří pomyslný nebeský pól. Z naší zeměpisné šířky můžeme každou jasnou noc pozorovat severní nebeský pól, místo na obloze, které se jako jediné v průběhu noci nepohybuje a stále nám ukazuje sever. Na fotografii je severní nebeský pól označen křížkem.

Nápověda: na fotografii je k nalezení pouze jedno kompletní souhvězdí – jasná hvězda kousek vlevo od nebeského pólu a dvě jasné hvězdy napravo od něho na druhé straně fotografie jsou jeho součástí.

 

Otázka 3: Dvě šipky ukazují na jasné hvězdy jednoho konkrétního souhvězdí. Jaké je jeho jméno?

Planeta Země, náš Měsíc, Slunce i ostatní planety a jejich měsíce, asteroidy a komety i všechny hvězdy, co jsou na obloze vidět – to vše i mnoho dalšího putuje pospolu prostorem v obrovském hvězdném oblaku, kterému říkáme Galaxie (psáno s velkým G), nebo také Mléčná dráha. Naše Galaxie obsahuje stovky miliard hvězdných systémů. Tvarem pak připomíná talíř, s výdutí ve svém středu. Talíř široký sto tisíc světelných let. Jelikož se naše planeta nachází uvnitř, je možné část naší Galaxie vidět na noční obloze. Tomuto světelnému pásu, který se táhne napříč oblohou, říkáme také Mléčná dráha (i když se jedná o pouhou část galaxie Mléčné dráhy, viditelnou z povrchu Země).
Pokud Mléčnou dráhu vyfotografujeme, můžeme na fotografii spatřit alespoň část nesmírného množství hvězd, které se v tom směru nachází. Demonstrovat to lze na této fotografii, na které je i přes dvouhodinovou expozici mnohem méně hvězd, než na fotografii u otázky č.1, kde byla expozice 4x kratší, ale v jejím směru se nachází Mléčná dráha. Na této fotografii sice nemůžeme obdivovat krásu Mléčné dráhy, ale zase lze snáze zahlédnout oblasti vně naší Galaxie, kde se nacházejí galaxie cizí, vzdálené desítky milionů světelných let od té naší. Na fotografii jsou dvě z nich slabě vidět (zakroužkovaná místa). Vlevo je to galaxie Větrník (M101) a vpravo Vírová galaxie (M51).

Nápověda: Na fotografii jsou vlevo vidět tři velmi jasné namodralé hvězdy. Ta uprostřed má u sebe méně jasného souseda. Pokud má člověk dobrý zrak, je možné tuto hvězdu od jejího souseda při pohledu na oblohu rozeznat i bez použití dalekohledu. Jejich jména jsou Mizar a Alkor a společně tvoří optickou dvojhvězdu.

 

Otázka 4: Na fotografii je šipkou označena alfa hvězda známého souhvězdí. Jaké je jméno tohoto souhvězdí?

Již od pradávna se snažili lidé pojmenovávat nejjasnější hvězdy noční oblohy. Mnoho názvů se dochovalo z antického Řecka, Říma či arabské části světa. Jak se rozvíjela astronomie, vyvstala však potřeba hvězdy na obloze katalogizovat a sjednotit jejich názvy. Nejznámější a často používaný katalog je atlas Uranometria Johanna Bayera z roku 1603. Ten označuje hvězdy v daném souhvězdí písmenkem řecké abecedy přiřazeném k latinskému názvu souhvězdí. Písmenko α pro (zdánlivě) nejjasnější hvězdu, písmenko β pro druhou nejjasnější atd. Například Regulus, nejjasnější hvězda souhvězdí Lva, je označena α Leonis. Nutno podotknout, že mnoho souhvězdí toto pravidlo nedodržuje a alfou není označena nejjasnější hvězda (např. Blíženci).

Nápověda: souhvězdí se nachází zčásti v Mléčné dráze, poblíž souhvězdí Orion. Pokud si prohlédnete fotografii podrobněji, můžete také spatřit několik Messierových objektů (označeno kroužkem). Všechny čtyři zakroužkované objekty jsou otevřené hvězdokupy, čítající velké množství hvězd.


© 1996-2020, HaP České Budějovice-Kleť | Realizace Kostax s.r.o.
| počet návštěv: 1 723 638 od 1. 9. 1996 twitter youtube facebook