Informační bulletin č.1/99 - 21.srpna 1999

ČTYŘI STA KLEŤSKÝCH PLANETEK

Astronomové zabývající se výzkumem planetek dospěli letos zjara k jubilejnímu předělu – centrum Mezinárodní astronomické unie pro sledování planetek oznámilo překročení počtu deseti tisíc planetek se spolehlivě určenou dráhou ve sluneční soustavě. Přestože se studiem planetek zabývají na celém světě téměř dvě stovky observatoří, na dosažení tak velkého počtu objevů se jich rozhodující měrou podílí jen několik. Tři čtvrtiny z celkového počtu objevů totiž připadají na pouhých dvacet hvězdáren rozložených po celém světě (ty nejvýznamnější jsou v USA, Japonsku a Austrálii). A mezi nimi jako sedmá figuruje jediná česká observatoř – jihočeská Kleť, která právě nyní dosáhla vlastního jubilea – 400 potvrzených objevů planetek, čili takových, které mají dostatečně spolehlivě určenou dráhu a bylo jim Mezinárodní astronomickou unií přiděleno pořadové číslo.

Čtyřstou kleťskou planetkou je těleso s pořadovým číslem (11134) = 1996 XO2, které kleťští astronomové M. Tichý a Z. Moravec nalezli 4. prosince 1996. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,97 roku, pohybuje se po málo výstředné eliptické dráze v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a měří přibližně 7 kilometrů.

Cílem této práce je poznání populace planetek ve sluneční soustavě. Kleťští astronomové evidují ve svých databázích další stovky a stovky objevených planetek, které je pro přesný výpočet dráhy potřebné opakovaně pozorovat v následujících letech. Jsou mezi nimi velmi zajímavé planetky ze skupiny Trójanů poblíž dráhy Jupiteru, planetka typu Apollo přibližující se k Zemi i jiná tělesa na neobvyklých drahách.

Hledání dosud neznámých planetek ve sluneční soustavě je však jen jednou stránkou naší práce. Tou druhou, stejně významnou, je měření přesných poloh blízkozemních planetek, tj. těles, která by mohla případnou srážkou se Zemí ohrozit naší civilizaci. Tato přesná měření pak umožňují výpočet dráhy takovéto “podezřelé” planetky a zároveň vyhodnocení možného blízkého přiblížení k Zemi a potenciálního rizika. Za rok 1998 k měření přesných poloh potenciálně nebezpečných asteroidů nejvíce přispěl americký hledací projekt LINEAR, a hned po něm jako druhá na světě právě Hvězdárna Kleť.

Další informace o práci naší hvězdárny lze nalézt na internetových WWW stránkách http://www.hvezcb.cz (česky) nebo http://www.klet.org (anglicky). Zde najdete i seznam všech potvrzených kleťských objevů, jejich jména, anglické originály i české překlady citací vysvětlujících jména planetek. V anglické verzi tyto stránky obsahují i zvukovou podobu českých jmen pro zahraniční návštěvníky.

Z celkového počtu 403 kleťských číslovaných planetek jich je zatím jen 233 pojmenováno. K nejnovějším jménům kleťských planetek patří (8740) Václav, připomínající všechny panovníky tohoto jména v české historii, planetky připomínající české vědce a zároveň popularizátory vědy (10170) Petrjakeš, (10205) Pokorný a (10213) Koukolík, či jména (9102) Foglar, (9087) Neff, (7440) Láska, (7441) Závist, (7390) Kundera, (6060) Holašovice, (6064) Doudleby, (9007) James Bond aj.

Ing. Jana Tichá, ředitelka