Informační bulletin č.2/97 - 10.listopadu 1997

60.výročí českobudějovické hvězdárny
40 let Observatoře Kleť
300 planetek objevených na Kleti

Právě nyní si připomínáme šedesát let českobudějovické hvězdárny, druhé nejstarší hvězdárny v Čechách sloužící veřejnosti. Její slavnostní otevření 14. listopadu 1937 bylo výsledkem desetiletého usilování členů Jihočeské astronomické společnosti, kterou založila skupina příznivců astronomie v Českých Budějovicích v roce 1928. Za cíl si vytkli nejen pozorování hvězdné oblohy, ale i šíření poznatků astronomie mezi širokou veřejností a vybudování hvězdárny k tomuto účelu.

Místo pro budoucí hvězdárnu bylo zvoleno poblíž centra města na soutoku Vltavy a Malše. Prostředky na stavbu získávala Jihočeská astronomická společnost z členských příspěvků, výnosů přednášek, darů jednotlivců i firem a prostředků městských i státních. Jde o jedinou novostavbu zbudovanou u nás v letech první republiky pro tyto účely. Hlavním přístrojem v kopuli hvězdárny byl a dosud je zrcadlový dalekohled systému Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 31 centimetrů. Pro přenosné dalekohledy byla určena pozorovací terasa. V přednáškovém sálku bylo vytvořeno astronomické muzeum z pozůstalosti českobudějovického obchodníka a amatérského astronoma J. J. Zinka. Členové Jihočeské astronomické společnosti se věnovali jak veřejným pozorováním a přednáškám, tak vlastní odborné činnosti - hlavně zakreslování povrchu planet, sluneční fotosféry i astronomické fotografii.

V polovině padesátých let byla hvězdárna začleněna pod státní správu (dnes je jejím zřizovatelem Okresní úřad České Budějovice). Začala pak v daleko větším rozsahu připravovat exkurze pro školy, organizovat kroužky mládeže a rozšiřovat pořady pro veřejnost. Od šedesátých let se připravovala stavba planetária, otevřeného v roce 1971. Projekční přístroj Zeiss Jena ZKP-1 ve speciálním sále planetária umožnil rozšířit pořady o projekci umělé hvězdné oblohy, pohybů Slunce, Měsíce a planet mezi souhvězdími a demonstraci astronomických souřadnic. V devadesátých letech byl velký sál vybaven možností velkoplošné videoprojekce a projekce počítačových dat, videoprojekcí byl doplněn i sál planetária. Informace o nejnovějším dění ve světové astronomii i kosmonautice jsou nyní získávány prostřednictvím počítačové sítě Internet. Nynější Hvězdárna a planetárium České Budějovice je jediným zařízením tohoto typu v jihočeském regionu. Prostřednictvím audiovizuálních programů, pozorování u dalekohledu, přednášek pozvaných odborníků (Grygar, Vanýsek, Kleczek, Grün, Spurný) či pracovníků hvězdárny, výstav aj. umožňuje seznámení se základními poznatky i nejnovějšími objevy astronomie pro širokou veřejnost i školy všech stupňů a typů. Od založení hvězdárny do dnešních dnů nás navštívily téměř dva miliony návštěvníků.

Na letošní rok připadlo i další výročí naši hvězdárny -čtyřicet let od zahájení stavby Observatoře Kleť, pobočky českobudějovické hvězdárny na vrcholu Kleti. Hvězdárna Kleť se začala budovat v roce 1957 pro náročnější pozorování v místě s vynikajícími klimatickými podmínkami, které bylo pro astronomická pozorování využíváno již od minulého století. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách.

Dnes je Observatoř Kleť známá u nás a hlavně ve světě výzkumem planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se hledání dosud neznámých planetek je Kleť šestá na světě. Překročení počtu 300 potvrzených objevů planetek v květnu 1997 je pak letošním třetím kulatým výročím naší hvězdárny (viz informační bulletin č.1/97). Díky letošním příznivým pozorovacím podmínkám a práci zdejšího týmu však k začátku listopadu 1997 počet kleťských potvrzených objevů dosáhl již 321. K dalším objevům, které bude pro upřesnění dráhy nutné sledovat v následujících letech, patří dle našich výpočtů drah i velmi zajímavá tělesa jako dvě planetky vzácného typu Trojan, označené předběžně 1997 TB12 a 1997 VB1, které se nacházející v blízkosti dráhy Jupiteru, nebo planetka s více než třicetistupňovým sklonem k oběžné rovině Země kolem Slunce, označená předběžně 1997 BG. Tým Observatoře Kleť se dále ve spolupráci s centrálou Mezinárodní astronomické unie podílí na přesných měřeních poloh asteroidů křižujících či blížících se dráze Země a ověřování nových objevů komet. Za období 1993-1996 byl tým Observatoře Kleť ve složení J. Tichá, M. Tichý, Z. Moravec 20. komisí Mezinárodní astronomické unie vyhodnocen jako pátý na světě (a zároveň první v Evropě) podle množství přesně změřených poloh planetek a čtvrtý na světě (a taktéž první v Evropě) podle množství změřených přesných poloh komet. To zahrnuje například měření poloh jednotlivých jader komety Shoemaker-Levy 9 před srážkou s planetou Jupiter v roce 1994, první evropské snímky komety Hale-Bopp v červenci 1995 a její sledování až do dubna 1997, či ověřování objevu komety C/1996 B2 Hyakutake.

Hlavními přístroji Observatoře Kleť jsou fotografická Maksutovova komora o průměru korekčního menisku 63 centimetrů a zrcadlový dalekohled o průměru hlavního zrcadla 57 centimetrů, který je od roku 1994 vybaven elektronickým záznamovým zařízením CCD. V současné době se připravuje nový výkonnější dalekohled o průměru hlavního zrcadla 102 centimetrů, jehož uvedení do provozu je plánováno na rok 1998.

Observatoř Kleť je určena hlavně pro astronomický výzkum, ale i zde jsou v omezené míře možné exkurze pro veřejnost. Vybrané snímky a údaje získané na Kleti jsou využívány pro rozšíření pořadů pro veřejnost a školy, výstav, informačních materiálů apod. na českobudějovické hvězdárně a planetáriu. Tak je v rámci celé instituce provázána mimoškolní výuka a popularizace astronomie s vlastní výzkumnou činností.

Ing. Jana Tichá, ředitelka