Úvod Deutsch/german English Jihočeský kraj

ČESKOBUDĚJOVICKÁ HVĚZDÁRNA 1937 - 2007

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna v Krumlovských alejích (v Háječku) na soutoku Vltavy a Malše.

Hvězdárnu začala budovat Jihočeská astronomická společnost (JAS), založená v Českých Budějovicích 1928. Pro veřejnost byla hvězdárna otevřena 14. listopadu 1937. Jedná se jedinou veřejnou hvězdárnu postavenou za doby tzv.první republiky na „zelené louce“. Mezi nejvýznamnější členy Jihočeské astronomické společnosti a budovatele hvězdárny patřili zejména Karel Vodička, předseda JAS, další středoškolští profesoři Jaroslav Maňák a Jan Fejtek, stavitel A. Kubíček či bratří Švehlové. Hvězdárna vznikala v éře rozsáhlého spolkového života první republiky, například prof. Maňák je znám jako aktivní podněcovatel rozvoje letectví či meteorologických pozorování. Prostředky ku stavbě hvězdárny získávali členové JAS z vlastní činnosti pro veřejnost, od nejrůznějších tehdejších institucí, ze sbírek a darů. Mezi největší dárce patřila tehdejší Českobudějovická záložna, hlubocký kníže Schwarzenberg a syn českobudějovického milovníka astronomie J.J. Zinka, který věnoval JAS sbírku otcových přístrojů i pozorovací deníky. Bohužel, zdaleka ne vše se přes historické peripetie 20.století zachovalo.

Na dvoupatrové budově se střešní terasou je nástavba kopule o průměru 5 m. Hlavním přístrojem hvězdárny byl zrcadlový dalekohled systému Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 31 cm na paralaktické montáži (výrobce V. Rolčík z Prahy), v době svého vzniku to byl mimochodem největší dalekohled v Čechách. Ten byl v 50. letech 20. století doplněn dvěma čočkovými dalekohledy o průměrech cc. 15 a 10 cm (výrobce Merz, Mnichov, 70.léta 19.století, původně byly majetkem členů JAS bří Švehlů). Hvězdárna sloužila už od začátku popularizaci astronomie pro širokou veřejnost i pro práci členů společnosti, hlavně zakreslování povrchu planet a astronomické fotografii. Hvězdárna byla v době své výstavby obklopena arboretem vzácných dřevin a růžovým sadem. Obojí bylo bohužel velmi poškozeno pozdějším nezájmem i výstavbou v 70.letech.

V období druhé světové války byla hvězdárna obsazena německou armádou. Po osvobození obnovila Jihočeská astronomická společnost svou činnost. V 50. letech však byla sloučena s Českou astronomickou společností a hvězdárna převedena do správy krajského národního výboru, 1960 městského a 1964 okresního národního výboru. Od 90. let 20.století byl zřizovatelem hvězdárny Okresní úřad v Českých Budějovicích, od roku 2003 ji zřizuje Jihočeský kraj. Prvním ředitelem hvězdárny byl Karel Vodička, předseda Jihočeské astronomické společnosti 1928 - 1942. Bohumil Polesný (1905 - 1976), zastávající také 1942 - 1955 funkci předsedy JAS, řídil hvězdárnu 1955 - 1966; po něm byl 1966 - 1991 ředitelem jmenován Antonín Mrkos (1918-1996) a od 1992 na základě výběrového řízení Jana Tichá (*1965).

V roce 1971 byla dokončena rozsáhlá přístavba zahrnující sál planetária vybavený projekčním přístrojem umělé hvězdné oblohy ZKP 1 Zeiss Jena, kinosál, výstavní halu a pracovny. Další velký rozvoj zažívá českobudějovická hvězdárna a planetárium od roku 1993. V obou sálech byla zprovozněna velkoplošná datová projekce a videoprojekce i zvukovo-obrazový přenos z kinosálu do planetária. Speciální výstavní vitríny umožňují i výstavy s 3D exponáty. K nejnavštívenějším patřily výstavy meteoritů, glóbů planet z NASA, modelů kosmické techniky, unikátních lunárních meteoritů či podpisů kosmonautů a astronautů. V srpnu 2002 hvězdárna přestála ničivé povodně. Zásluhou obětavosti zaměstnanců i firem pracujících na opravách byla však už dva měsíce po povodních znovuotevřena pro veřejnost. V současnosti hvězdárna také pečuje o poslední zachované dřeviny z původního arboreta a postupně je doplňuje novou výsadbou vzácných dřevin, aby byl ráz jedné z nejvzácnějších součástí budějovické městské zeleně zachován i pro budoucnost. Vybavení českobudějovické hvězdárny a planetária doplňuje odborný knižní fond s více než 7 000 svazky a archiv téměř 10 000 fotografických negativů a více než 100.000 elektronických snímků pořízených na Kleti. Pracovníci hvězdárny se věnují prezentaci astronomie prostřednictvím internetu. Hvězdárna nejenže spravuje rozsáhlé informační weby v češtině i v angličtině, ale navíc provozuje dva internetové magazíny o kometách a o planetkách, on-line astronomickou ročenku, internetovou meteostanici a webkameru na Kleti a snaží se stále se rozrůstající internetové komunitě poskytovat co možná nejvíce informací. Hvězdárna je členem Sdružení hvězdáren a planetárií, někteří zaměstnanci jsou členy České astronomické společnosti, Českého národního komitétu astronomického, Mezinárodní astronomické unie či mezinárodní Spaceguard Foundation pro výzkum blízkozemních planetek.

O stavbě pozorovatelny pro náročnou výzkumnou práci umístěné daleko od města uvažovali už členové JAS, bohužel jejich snahy zhatila II. světová válka. Jako svou pobočku ji českobudějovická hvězdárna začala budovat až v roce 1957. Nachází se jižně pod vrcholem Kleti v nadmořské výšce 1.070 m jako nejvýše položená hvězdárna v Čechách. Pozorování zde bylo zahájeno 1968, roku 1973 byla dokončena druhá, tzv. Koperníkova kopule. V roce 2002 byl na Kleti uveden do provozu nový 1,06-m zrcadlový teleskop KLENOT, nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Na přelomu let 2005/2006 byla vyměněna jeho kopule. Hvězdárna Kleť slouží hlavně výzkumu komet a planetek včetně blízkozemních těles a těles za drahou Neptunu, a je mezinárodně známa svými astronomickými objevy. I zde se však konají exkurze pro veřejnost.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je jediným zařízením svého druhu v Jihočeském kraji. Za období 1937 - 2007 ji navštívilo dva a čtvrt milionů návštěvníků z řad široké veřejnosti, žáků a studentů, obyvatel jižních Čech i krajů sousedních, z celé České republiky i ze zahraničí. Veliký zájem o programy navazující na výuku všech stupňů a typů škol nám potvrzuje, že naše práce je nedílnou součástí vzdělávání žáků a studentů z Jižních Čech i odjinud. Návštěvníky z řad široké veřejnosti zajímá pozorování neobvyklých úkazů (zatmění Měsíce i Slunce, jasné planety i komety, přechod Merkuru i Venuše přes sluneční kotouč atd...), přednášky pozvaných odborníků z nejrůznějších oborů, audiovizuální pořady, soboty pro rodiny s dětmi, už zmíněné výstavy či letní nebo i novoroční výlety na exkurze na Kleť.

A proto i vy VÍTEJTE VE VESMÍRU !!!!

Jana Tichá
Kleť, 27.října 2007

© 1996-2018, HaP České Budějovice-Kleť, designed by eMKey s.r.o.  ( 1 ) 
27.10.2007 21:05:21 GMT